Den desátý jsme začali koupačkou v brutálně průzračném Jónském moři. 🙂 Měli jsme z našeho apartmánu, který byl cca 15 metrů od moře, branku se vstupem rovnou na pláž. Toho se nedalo nevyužít. Sbalili jsme si věci a vyrazili do nejjižnější části Albánské riviéry.

Čekala nás cesta po pobřeží do asi 70 km vzdálené Sarandë, kde jsme se chtěli porozhlédnout, než zakotvíme na dvě noci v blízkém letovisku Ksamil. Kousek za Himarë nás silnice zavedla k zálivu Palermo, kde se jednak nachází hrad Aliho Pashi a také se zde skrývá ponorková základna, která je prý dodnes střežená vojenskou posádkou. Na stráních nad základnou se tyčí jedna vzrostlá agáve vedle druhé. Později jsme se dočetli, že rostliny byly uměle vysázené, aby zabránily přístupu parašutistům.

Cestou po pobřeží nás od pohledu zaujala vysoko položená kamenná vesnička. Žádný průvodce ji nezmiňuje, ale nám se prostě líbila. Našli jsme si tedy na mapě cestu a už frčeli do kopce. A když do kopce, tak pořádného. Nastoupali jsme asi 300 m na velmi krátké vzdálenosti. Auto i řidička vše zvládly, a tak jsme se za chvíli mohli kochat pravým albánským venkovem. Kamenné polorozpadlé domky obklopovaly strmé hory, výhled na pobřeží byl parádní a dokonce jsme za vesnicí objevili i jakýsi hrad. Zjistili jsme, že tudy vedou i značené turistické trasy.

Bylo dost teplé počasí, a tak byla naší další zastávkou pláž Kakome a nebyla to ledasjaká pláž. Už na sjezdu nás ohromilo úžasné modré moře v romantické zátoce. Po pár stech metrech cesty se objevila brána a týpek po nás chtěl 500 lek za vjezd… zaplatili jsme a po neudržované cestě vjeli až k pláži. Byla to paráda! A úžasná voda, jen kolem byl nepořádek a odpadky, jako ve většině Albánie. Odpad tady bohužel moc neřeší a vidíte ho skoro všude.

Cesta do Sarandë poté rychle uběhla, ale toto velké město nás ani nepřimělo k zastavení a tak jsme pokračovali směr Ksamil. Přijeli jsme již po 15-té hodině a tak jsme čas využili k návštěvě starobylého města Butrint…7 km na jih. Vstupné bylo na zdejší poměry vysoké 700 lek, které jsme zrovna neměli, a tak nám posloužilo 10 US dollarů, které jsme měli s sebou. 🙂

Procházka v místě, kde pobýval sám veliký Julius César, byla parádním vstupem do doby dávno minulé. Toto město přežilo řeckou, římskou i benátskou kulturu a seznámili jsme se se zbytky zajímavých staveb.

Posledním úkolem dnešního dne bylo vybrat peníze a najít ubytování. Hned jak jsme vystoupili z auta kousek od hlavní plážové promenády, odchytil nás nabízeč, který nám ukázal hezký apartmán za 15 € za noc. No, nekupte to … Po zabydlení se jsme už zvládli jen pizzu a víno k večeři a krátkou noční procházku k moři.