Ještě před snídaní jsme vyrazili do ulic, podívat se na ruch města Gjirokastër. A bylo živo. Prodavači prodávali čerstvé mléko (museli jsme taky koupit a ochutnat;-) ), bylinky, ovoce a zeleninu, oblečení a taky čerstvě praženou mletou brazilskou kávu (máme zakoupeno 30 dkg ;-)). Ke kávě jsme koupili i meděnou džezvu…ať máme vždy svoji.
Ochutnali jsme sladkost z pekárny, vyzvedli další „tvrdou“ měnu a po rozloučení s paní ubytovatelkou jsme se vydali za termálními prameny do soutěsky řeky Lëngarica. Cesta vedla proti proudu tyrkysové řeky Vjosa s překrásnými výhledy na její skalnatý kaňon.
U ústí soutěsky Lëngarica jsme zaplatili vstupné 50 lek a za chvíli se mohli kochat dalším z typických tureckých kamenných mostů Ura e Kadiut. Pod ním na kraji řečiště se pod širým nebem koupeme v bazéncích s příjemně teplou termální vodou. Je přímo vidět a cítit, jak voda vyvěrá ze země. Po tomto osvěžení jsme se vrátili zpět na hlavní silnici vedoucí v blízkosti řeckých hranic do farmy Sotira, kde jsme se utábořili.
Světoběh 
Napsat komentář