Dnešní den měl být vyvrcholením našeho putování po Jordánsku a taky byl. Vstávali jsme o půl sedmé, zašli do pekárny pro snídani a kolem osmé jsme už byli u vstupu do Petry (Petra znamená řecky skála).

Ráno byla v soutěskách zima, kolem 4 stupňů, takže jsme byli pořádně oblečení a postupně jsme svršky sundávali, protože odpoledne teplota vystoupala až ke třicítce.

Protože jsme si na prohlídku naplánovali pouze jeden den (doporučují se až 3), šli jsme hlavní trasou až k Monastery, což je cca 6 km s převýšením kolem 180 metrů.

Cestou vás zastavují nahaněči, kteří by vás odvezli kamkoliv chcete, a to jak na oslu, koni či na dvoukoláku taženém koněm. Jsou docela neodbytní. V prostoru mezi nimi jsou další beduíni se stánky, kteří vám nabízejí své zboží (víceméně všude stejné).

Ale to všechno vás nijak nezlobí, protože si užíváte té krásy kolem sebe. Je úžasné, jak dokázali Nabatejci (původní obyvatelé) vytvořit něco tak krásného a náročného. Historie vás úplně pohltí a jste „zajatci“ doby dávno minulé.

Vyhládlí, žízniví a utahaní jsme se dostali až do stánku s grilovanymi kuřaty, kde jsme doplnili veškerou energii. Našlapali jsme 20 nejkrásnějších kilometrů v Jordánsku a jsme úžasně vyřízení. 😉

Jo a protože je ve městě pouze jedna hlavní silnice, tak je to tu masakr, koukněte sami 😉

placeholder://