V Mexiku, přesněji řečeno na poloostrově Yucatán, jsme strávili skoro 3 týdny. Byly to týdny nabité, poznali jsme spoustu míst, přesto jsme z Mexika vlastně viděli jen malý kousek. Nápad vydat se tam přišel, jak už je u nás zvykem, spontánně a ze dne na den. Mexiko bylo mým velkým snem, ale v žádném případě jsem nedoufala, že by se uskutečnil už letos s dvouletou Adinkou. Já jsem jen snílek, Vláďa realizátor. Zařídil si dovolenou, koupil letenky v akci a pak jsme měli měsíc na to vymyslet orientační itinerář. Při plánování cesty nám byli největší inspirací skvělí Loudavým krokem a průvodce Lonely Planet, doladit detaily se dařilo s pomocí Google map a jejich recenzí.

✈️ Asi největší stres jsem měla z opravdu dlouhé (22 h) cesty letadlem se dvěma přestupy, které předcházela 3h cesta do Berlína. Co na to Adi? Pomohlo nám, že jsme letěli na noc, babička a tablet – nejlepší přítel rodiče na cestách. Líbilo se jí koukat na letadla a hlavně vzlétání (narozdíl ode mě).

🚗 Rozhodli jsme se cestu po Yucatánu pojmout pohodově a přizpůsobit dítěti (tj. například přejezdy plánovat na odpolední spaní, které se většinou stejně nekonalo), tudíž jsme si na celou dobu půjčili auto (16.000 Kč). Místo drahého pronájmu dětské sedačky (4.000 Kč) jsme zvolili nákup podsedáku ve Walmartu (400 Kč). U nás by to neprošlo, tam to nikdo neřešil.

🚌 Na místě jsme ovšem zjistili, že tu funguje docela vymakaná veřejná doprava. Dálkové autobusy měly pevný jízdní řád, byly nové a vybavené klimatizací a WC. Bez pronajatého auta bychom se ale hůře dostávali do destinací mimo hlavní turistické trasy, což bylo naším cílem. Benzín byl levný, cca 23 Kč. Silnice jsme čekali v horším stavu, byly vcelku dobré, jen v obydlených oblastech je množství „neviditelných“ vysokých zpomalovačů, které není radno přejíždět rychleji než krokem.

💸 Cenová hladina se odvíjela od míry turističnosti destinace. Tzv. Mayská riviéra u Karibiku je nejdražší. I tak je tu ale levněji než u nás. Oběd na ulici se dá pořídit už třeba za 60 Kč. Ubytování jsme dokázali sehnat od 800 Kč / 4 lidi.

🥑 Ale v restauracích jsme si i rádi dopřáli. Nešlo odolat rybám a mořským plodům, exotickému ovoci a spoustě čerstvých surovin. Tacos, nachos, burritos, quesadillas … s hovězím, plody moře, kuřecím, s černými fazolemi a avokádem. Já bych to mohla jíst pořád, zbytek výpravy už ke konci protestoval.😁

🏠 Ubytování mě příjemně překvapilo. Využívali jsme jednoduché a levné hotely. Z Asie je člověk zvyklý na ledacos – nevkus, nefunkčnost, špínu. V Mexiku bylo vždy čisto, funkční klimatizace i větráky, funkční sprchy, všude ručníky, mejdlíčka a většinou i TV.

🧑🏾 Lidi. Po počátečním stresu s autopůjčovnou jsme jim nedávali moc šanci 😁, ale Mexičani jsou super! Žádný nepříjemný zážitek jsme neměli, byli usměvaví, ochotní poradit (hlavně v restauracích, když jsme tápali) a pomoct a zas tak moc se nevnucovali. Jeden příklad za všechny: do jednoho obchodu musela mít Adi taky roušku, my neměli dětskou, tak jsme se snažili nějak upravit naši dospěláckou, aby ji aspoň přes securiťáka pronesla. Paní procházející kolem viděla, jak marně zápasíme, vytáhla z kabelky dětskou roušku a tu nám beze slova věnovala. Většinou budila pozornost Adinka modrýma očima a blonďatou hlavou, chválili nám ji.😁

🦠 Když jsme u toho, Mexiko sice otevřelo úplně hranice, ale na dodržování covidových opatření se tam hodně dbá. Roušky se nosí poctivě všude a místní je nosí i venku na ulici. Dohlížejí pečlivě na desinfekci rukou. Jednou nás na silnici zastavilo 6 ozbrojenců, museli jsme stáhnout okénka a nechat si vydesinfikovat ruce.

🪖 Ozbrojenci jsou tam vůbec k vidění všude, hlavně na Mayské riviéře, kde si poslední dobou drogové gangy vyřizují účty. My jsme pocit nebezpečí neměli nikdy, ale taky jsme se žádným zbytečným rizikům nevystavovali. Například se nedoporučuje dělat noční přejezdy autem.

🗣️ Co se týče jazyka, můžu říct, že se mi v odlehlejších oblastech španělština hodila a i s mými pozapomenutými základy jsme se domluvili všude. Na příště musím ale trénovat víc, pak poznáme i víc z místního života. Ovšem dorozumět se v jazyce, ve kterém si nejste jistí v kramflecích, přes roušky, je velká výzva a je to taky jeden z důvodů, proč to drhlo.

Ve zkratce můžu říct, že to byla jedna z nejpestřejších a nejzajímavějších cest a rozhodně nás Mexiko okouzlilo natolik, abychom v budoucnu prozkoumali i další jeho oblasti. Vrátili jsme se odpočatí a nadšení.🥰