Po včerejším “odpočinkovém“ dni jsme se dneska rozhodli dát si trošku do těla. Řekli jsme si, že když už jsme jednou v Julských Alpách, byla by škoda placatit se u řeky (i když krásné) a chtělo by to vyrazit spíš na kopec. Na větší výstup jsme si s Adinkou na zádech netroufli, a tak jsme ocenili lanovku z nedalekého Bovce, která nás vyvezla z 440 m.n.m. do úctyhodných 2180 m.n.m. pod vrchol Kanin za 45 EUR.
Adinku nešlo dostat ze spacáku, a tak jsme pod lanovku dorazili až před desátou. Lanovka to pořádné převýšení zdolávala celých 40 minut. Ale nuda to rozhodně nebyla. Výhledy na okolní zalesněné kopce a skalnatý šedobílý masiv před námi nás ani po téhle době neomrzely. Podle mapy jsme si vybrali trasu na Prestreljeniško okno, 2347 m.n.m. Jak název napovídá, je to otvor ve skále, kterým lze prohlédnout skrz až do Itálie.
Cesta neměla být dlouhá a po Adinčině výkonu na vodopádu Rinka jsme odhadli, že těch pár výškových metrů navíc zvládne a že ji skály budou bavit. Terén nás samotné trochu překvapil svojí náročností. Mezi skalami klouzala pod nohami suť a prach. Okolojdoucí turisté nevěřícně koukali na tříletou holčičku šplhající po skalách. Ona ale aspoň měla pořádné turistické boty a vybavení. My naopak nevěřícně kroutili hlavami nad lidmi v teniskách s plochou podrážkou a v sandálech.
Výstup a sestup stejnou cestou nám trval asi 1,5 h a Adinka byla hodně statečná, u sestupu se jí líbila klouzačka sutí. 😀 Mini ferratu, která vedla od okna po skalní římse zvládneme příště levou zadní. 🙂 Výšlap jsme zakončili kakaem, pivem a čokoládou v baru nad lanovkou. A jen co jsme sjeli z hor dolů, rozpršelo se. Naše štěstí na počasí zatím stále trvá, ťuk ťuk.
Zbytek odpoledne jsme strávili nákupem zásob, kafem a zmrzlinou a dětským hřištěm v místním středisku adrenalinových sportů Bovec. V ledové Soče jsme smočili nohy aspoň po kotníky, na víc jsme dneska neměli koule.
Světoběh 
Napsat komentář