Noci tu bývají chladné, kdy teplota padá ke 22 stupňům a Adinka se k ránu budí zimou. Potom začne kohout a už spíme jen lehce…

Po snídani vyrážíme sami s Terkou a s průvodcem na výlet do džungle. Už po pár krocích zjistíte, že je všechno až neskutečně zelené a stejné, tedy nám se to zdá stejné 😀 Průvodce svoji španělštinou, kterou Terka víceméně vždy přeloží, vypráví o stromech k čemu se využívají, nebo jaké plody nesou. Jeden na astma, druhý na husté vlasy, další na Covid. Taky je tu kaučukovník, strom který využívají jako struhadlo či na stavbu obydlí.

Po úzkých cestách do kopce a z kopce jsme se prodírali stezkami, ochutnali místní uva, lusk bílého kakaa a potom se zaslouženě potopili do potoka, který zde vytvořil malou písečnou pláž. Pěkně jsme se zapotili během těch 6-ti kilometrů a 200 metrů výškových v terénu, který si většina z vás nedokáže ani představit 🌴🌴🌴. Zážitek to byl neopakovatelný a silný.

Přišli jsme akorát k obědu, skočili si do bazénu, když přišla paní domácí s návrhem na další výlet – vodopád a opičí pláž. Neváhali jsme a za 15 minut jsme už seděli v Jeppu pana domácího a jeli. Ale to vám byla jízda, masakr! Na místních silnicích stylem brzda plyn a když po 40 minutách začalo pršet a autu nefungovali všechna okna a stěrače, bylo to ještě horší . Ale přežili jsme 🛻🤗

První zastávka u vodopádu proběhla v době, kdy fest pršelo, takže jsme s díky odmítly a pokračovali na opičí pláž ve městě Puerto Misahuallí. Malé městečko, plné lidí nabízející různé služby a různé občerstvení, si totiž v prostoru soutoku řek Rio Misahuallí a Rio Napo, oblíbila tlupa malých opiček 🐒🐒🐒

Příjemná pláž byla celkem obsazena místními turisty, byla totiž neděle, a užívali si písku a teplé řeky. Řeku v tomto místě přejíždíme lodí a na břehu nastupujeme do přistaveného auta, které nás odveze do našeho lodge.

Na večer jsme si oblékli dlouhé kalhoty, dlouhé košile, vzali čelovky a holínky a vyrazili s průvodcem na hodinovou procházku džunglí. Takové veliké pavouky ….. brrrr, ještě jsme viděli úhoře, arapaimy veliké, sovu, mravenčí hnízdo na stromě a ty zvuky. Upozornil nás, ať se držíme blízko sebe, protože je tu spousta jedovatých hadů a pavouků, taková fajn stezka odvahy 😀