A sedmý den Bůh deště Chaac seslal vodu i k nám do vesničky Arco de São Jorge…dešťový mrak “seděl” na moři hned u pobřeží a pršelo z něj a pršelo. Vydali jsme se tentokráte na severozápad ostrova hledat sluníčko, nebo aspoň místo bez deště. Jak jedeme, tak v jednom místě neprší, v dalším prší a pak zase jen oblačno.

Až přijedeme do malebného městečka São Vicente na severu ostrova, které je označováno za nejhezčí město Madeiry. Leží v úzkém údolí táhnoucího se od pobřeží Atlantiku až do vnitrozemí, kde se rozšiřuje a tady neprší 😇 Zaujala nás krásná kaple de Nossa Senhora de Fátima – panny Marie Fátimské a tak jsme si tam udělali výlet, částečně i po levádě.

Městečko je to opravdu moc krásné, ale déšť nás posunul zase o kousek dál. Tentokráte do městečka Seixal, které je charakteristické svým černým sopečným pískem na pláži, ale zrovna leje jak z konve. Posouváme se tedy více do centra, kde se v ustávajícím dešti kocháme výhledy. A do oka nám padnou přírodní bazénky se slanou vodou, které se přirozeně napouští příboji vln.

Jdeme je omrknout a nakonec se rozhodneme vlézt do plavek a dešti se vykoupat👙🩳😄Voda byla skvělá a i obě holky vlezly do těch slaných vln👍👍 Užíváme si posledních chvil tady na ostrově, protože se už zítra vracíme zpět do Česka.

Zajedeme si koupit nějaké drobnosti pro příbuzné do města Porto Moníz, kde si dáme i kafe s dortíkem u českých přistěhovalců. Jsou tu tři roky a jsou tu spokojeni.

My jsme taky s naší dovolenou na Madeiře spokojeni. Bylo tu moc fajn a rozhodně to stojí za návštěvu, za nás tedy severní části ostrova, který ještě není tak turisticky “zkažený”. Mějte se, díky za sledování našeho blogu a buďte dobří.