Poslední den v Maďarsku jsme se rozhodli rozmazlit snídaní v penzionu. Byla podobná našim kempovým snídaním, ale občas je příjemné nechat si ráno uvařit od někoho jiného.
Vymetená obloha slibovala pěkně parný den, proto jsme si jako cíl dnešního výletu zvolili 20 km na kole podél Dunaje završených odpočinkem jak jinak než na koupališti. U řeky byl po ránu příjemný chládek. Po pár ujetých kilometrech jsme se přeplavili přívozem na druhý břeh a pokračovali po protipovodňovém valu, odkud jsme se kochali výhledy na okolní vesnice, políčka a zalesněné prudké svahy na protějším břehu. Krajina nám trochu připomínala naše České Středohoří.
Cestou se Adinka rozhodla, že dospí svoje brzké vstávání a klimbala v cyklosedačce, což není komfortní ani pro ni ani pro „řidiče“. Místo gumicuku, který jsme zapomněli, posloužila k dodatečnému připoutání podprsenka od plavek, ale stejně to nebylo ono. 😀
Po deseti kilometrech jsme dorazili do vesnice Tahitótfalu, kterou jsme domácky překřtili na „Tahiti“. Tam jsme přejeli most a navštívili místní „bio-eko-farmářský“ trh, soudě podle ceny, kterou jsme zaplatili za rajčata. 😀 Motivováni sílícím horkem jsme zase šlápli do pedálů a ujížděli po proudu zpět. Výhledy z kola na řeku byly moc pěkné, jen fotek jsme zas tolik nepořídili, ono pořád sesedat a nasedat je únavné. Potkávali jsme spoustu cyklistů, turistů, lidí piknikujících u vody … a není divu, je to opravdu moc příjemné místo.
Před polednem jsme konečně uviděli hlavy čouhající z bazénů a to byl náš hlavní dnešní cíl. Tou dobou už se teplota vyšplhala na 30 stupňů, takže nebyl čas na hrdinství. Nejchladnější bazén měl 26 stupňů, takže tam jsme se aspoň trochu ochladili a jinak jsme si většinu dne máčeli nohy v teplém dětském brouzdališti s klouzačkou. Adinka se nedala dostat z vody, dělala by tam „klouz“ nejradši ještě teď. Kromě jiného jsme si dali koupališťovou klasiku, pravý maďarský lángos. Zajímavé je, že na něj nedávají kečup ani česnek. Do půl páté jsme se tam placatili a bylo nám tam skvěle!
Pak jsme naznali, že je čas vyrazit na ubytování a taky do obchodu pro nějaké ty místní speciality. Večer už jsme strávili balením a přípravou na noční cestu domů, která proběhla hladce. Za 6,5 hodiny jsme parkovali před domem.
Světoběh 
Napsat komentář