Po teplé noci s točícím se ventilátorem pod stropem jsme vyrazili podmračeným ránem na městské mercado na snídani. A měli jsme štěstí. Mexikánec baštící teplou polévku před jedním stánkem se nás ujal a objednal nám míchaná vejce se šunkou a cibulkou, k tomu fazolové pyré, avokádo, teplé tortily, empanadas s fazolemi a heřmánkový čaj. Lepší snídani jsme tady ještě neměli 😀
Po vydatné snídani jsme se třikrát neúspěšně snažili vyzvednout pesos z bankomatu, prostě tu nefungují. Další bude možná až tak za 300 km, tak to snad zvládneme s tím co máme. Karty tady taky moc neberou, resp. platí se za to % navíc.
Prvním naším cílem byla návštěva cenoty Azul, což je kruhovitá díra v zemi s průměrem 200 m naplněná sladkou vodou. Její hloubka je 90 m a voda je tu neuvěřitelně čistá. Barva přechází z tyrkysové do tmavě modré. Přístup do vody ale není úplně vhodný pro děti, tak pokračujeme kousek dál k laguně Bacalar na pláž Cocalitos.
Tady je většinou vody po kolena, houpačky a sítě ve vodě a velký travnatý plácek. Zamračená obloha se po chvíli trhá a užíváme si i sluníčka. Voda je tu zase úžasná, ani foťák to tak nedokáže zachytit. U dna jsou vidět rybky. Ve vodě jsou unikátní kruhové “kameny”, tzv. stromatolity. Koupeme se, fotíme, odpočíváme…
K večeři máme změnu – zapečený sýr s masem – a je to bomba (nejen kalorická).
Světoběh 
Napsat komentář